Železnice Leighton Buzzard Railway je jednou z nejvýznamnějších anglických pozemních železnic místního i celostátního významu. Byla postavena těsně po první světové válce pro místní průmysl, zpracování písku, a původně byla provozována parními lokomotivami. Ty byly později nahrazeny lokomotivami s benzinovými motory, a stala se tak pravděpodobně první stálou železnicí na světě, která byla provozována výhradně spalovacími motory. Koncem 70. let 20. století začala společnost provozovat vlaky pro přepravu veřejnosti o víkendech, přičemž komerční nákladní doprava pokračovala i během týdne. V roce 1977 převzala Společnost trať zcela, čímž se LBR stala jednou z mála historických železnic ve Velké Británii, která přešla na památkový (historický) provoz bez uzavření. Brzy se vrátila pára a sbírka parních a spalovacích lokomotiv se stala jednou z největších v Británii. Železnice je akreditovaným muzeem a správcem lokomotiv a vozů ve vlastnictví NRM. Vzhledem k tomu, že její historie je nerozlučně spjata s první světovou válkou (byla postavena a vybavena přebytečnými kolejovými vozidly a lokomotivami), stala se LBR přirozenou základnou pro významnou sbírku historické železniční techniky z let 1914-1918. Kromě provozu na parní pohon se v depu Stonehenge Works konají pro návštěvníky pravidelné ukázky průmyslového provozu.